Prázdniny bez našeho tradičního letního soustředění? To už si skoro ani neumíme představit. Letos jsme se vydali na už sedmý ročník a opět jsme si odvezli spoustu zážitků, nových zkušeností i historek, na které budeme dlouho vzpomínat.

V pondělí 7. července jsme u zbrojnice naložili všechno potřebné vybavení pro tréninky, dodávku skoro po strop vyplnili kufry a batohy a vyrazili na cestu. Tentokrát jsme zamířili trochu dál od domova, do hotelu U Přehrady v obci Morávka. Jak už název napovídá, hotel stojí v těsné blízkosti stejnojmenné vodní nádrže, takže kromě pohodlného ubytování a krásného okolí nás lákala i možnost poznat něco z historie a technického zázemí.

Po příjezdu nás přivítal usměvavý pan provozní, předal klíče od útulných pokojů a my se mohli pustit do vybalování. Než jsme se nadáli, měli jsme celý hotel zabydlený jako doma – kufry, batohy a samozřejmě i hasičské vybavení se rozprostřelo všude kolem.

Pokud bychom měli shrnout letošní soustředění jedním slovem, asi by to bylo „déšť“. Počasí nám tentokrát příliš nepřálo, a tak zůstal třeba hotelový bazén bohužel nevyužitý. To nás ale nezastavilo – mladí hasiči umí improvizovat. Kdykoli to jen trochu šlo, trávili jsme čas venku – při hrách, tréninku na TFA nebo braňáku. A když lilo? Přesunuli jsme se do společenské místnosti a tam se rozjela jiná zábava – deskovky, soutěže a spousta smíchu.

V úterý jsme si udělali výlet do Frýdku-Místku. Začali jsme návštěvou obchodního centra s hodinovým rozchodem – děti se okamžitě rozprchly do hračkářství, zatímco vedoucí ocenili spíš kavárnu. Poté nás čekalo to nejlepší – exkurze ve výrobně Marlenky. Dostali jsme ochutnávku medových dobrot, viděli jsme, jak vznikají známé dorty, kuličky a další výrobky, a většina z nás odcházela s plným břichem i taškou suvenýrů.

Středa se nesla v duchu překvapení. Děti si totiž samy připravily program pro naši vedoucí Věrku. Spolu s dorostenci sehrály vtipnou scénku, která končila poděkováním za její tréninky a trpělivost. Nechyběl smích ani trochu dojetí – a Věrka měla evidentně radost, že si na ni děti vzpomněly tak originálním způsobem.

Ve čtvrtek ráno jsme zamířili na exkurzi k vodní nádrži Morávka. Pan hrázný nás provedl po hrázi, ukázal nám řídicí centrum i útroby hráze a vyprávěl spoustu zajímavostí. Když mu během prohlídky vítr shodil čepici přímo do vody, měli jsme kromě výkladu i menší komediální vložku – snad už si ji stihl vylovit.

Odpoledne čekalo na děti velké dobrodružství – venkovní úniková hra připravená vedoucími. Úkoly byly samozřejmě tematicky laděné do hasičského prostředí: šifry, hádanky, hledání indicií a klíčů, které nakonec vedly k pokladu. Dvě hodiny napětí, spolupráce i zdravého soutěžení utekly jako voda a odměna na konci stála za to. Večer se konečně vyčasilo, a tak jsme si naplno užili minigolf, volejbal a další hry pod širým nebem.

Pátek byl posledním dnem našeho pobytu a kromě balení a odjezdu se stal ještě něčím výjimečným. O překvapení se postaral náš „odchovanec“ Dája. Rozhodl se, že nás přijde navštívit – ale ne jen tak. Ráno vyběhl z Halenkova a po svých dorazil až na Morávku, tedy více než 70 kilometrů! Dorazil přesně na oběd, unavený, ale s úsměvem. Klobouk dolů – tohle byl výkon, který nás všechny ohromil.

Každé soustředění vyžaduje nejen spoustu práce, ale i finanční zajištění. Ani letos bychom se bez pomoci neobešli. Děkujeme obci Halenkov, která přispěla částkou 20 000 Kč, Zlínskému kraji za dotaci ve výši 25 000 Kč a také Národní sportovní agentuře v rámci programu „Můj Klub 2025“. Díky těmto příspěvkům mohli naši mladí hasiči prožít týden, na který budou dlouho vzpomínat.

Za vedoucí mladých hasičů
Antonín Mareček